Libanon = Libanonská republika = Lubnan = al-Džumhúrija al-lubnáníja = Lebanon = Le Liban

1-Země přírodních krás a historických památek po 16 letech občanské války...
2-Přírodní poměry.
3-Hospodářství
4-Obchodní bilance
5-Ekonomika
6-Vztahy ČR-Libanon
7-Zahraniční obchod Libanonu
8-Spolupráce Evropské Unie a Libanon
9-Turistický ráj
10-Oficiální svátky v Libanonu

 

1-Země přírodních krás a historických památek se po 16 letech občanské války chystá na svou obnovu...

Libanon leží na východním pobřeží Středozemního moře. Je to se svými 10452 km2 nejmenší země v oblasti, avšak hraje velkou roli (historicky, kulturně, zeměpisnou polohou či přírodními krásami). Nabízí krásné pláže, přírodní zátoky a skalnaté útesy. Majestátné hory vystupující místy přímo z moře. Nabízí mnoho historických památek, přírodních zajímavosti, a ve městech mnoho kulturních akcí. Také libanonská kuchyň nabízí tolik lahodných jídel, která uspokojují největší labužníky; Zkuste to! Nezapomeňme také na Libanon jako na významný finančně-obchodní centrum v oblasti...

Libanon, malá hornatá země a někdejší perla východního Středomoří, hraníčí na severu a východě se Sýrií a na jihu s Izraelem. Po 16 let trpěl Libanon občanskou válkou, do které se zapojily Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), syrská armáda, izraelské okupační jednotky, mírové síly západních zemí a OSN. V říjnu 1990 byla konečně podepsána mírová smlouva a lidé se chystali zapojit svoje pronikavé obchodnické dovednosti do financování obnovy své kdysi úchvatně malebné země.
Kosmopolitní obyvatelé Libanonu patřili před vypuknutím občanské války k nejbohatším v arabském světě. Hlavní libanonské přístavy Bejrút a Tripolis sloužily i vnitrozemským zemím - Sýrii, Jordánsku a Iráku. Bejrút byl hlavním bankovním centrem Blízkého východu a sídlem podnikatelů.
...Návrat nahorů!

2-Přírodní poměry

Libanon má rozlohu 10452 km2 a 250 km dlouhé pobřeží. Úzká pobřežní nížina rychle přechází do krásných hor zvaných Libanon, podle nichž dostala země jméno. O tomto pohoří jsou písemné záznamy již nejméně od 18. století př. Kr. Asyřané je nazývali Lab´an, později L´bánon, Chetité Niblani, Řekové Libanos, Římané Libanus mons. Hebrejský výraz L´bánon je odvozen od kořene lbn ("bílý") tedy "bílé hory". Za své jméno vděčí bílému vápenci a sněhu, který vrcholky Libanonu pokrývá 6 měsíců v roce. Nejvyšší vrchol Karnat as-Saudá dosahuje 3087 m. Při východním úpatí Libanonu leží úrodná příkopová propadlina Biká, za ní se na východě zvedá pohoří Antilibanonu až do výšky 2629 m. Jeho jižní část se nazývá Hermon (Džabal aš-Šajch) a leží na syrských hranicích.

Údolím Biká protéká jihozápadním směrem do Středozemního moře řeka Lítání (Leontes); řeka Ásí (Orontes) teče na sever do Sýrie.
Na pobřeží panuje teplé středozemské klima, libanonská léta jsou horká a suchá, zatimco jsou zimy mírné a vlhké. V horách je klima chladnější a vlhčí (více než 1000 mm srážek); na nejvyšších vrcholcích zůstává sníh téměř po celý rok.
Slavné libanonské cedry rostou v horách na severu a jsou přísně chráněny. Ostrůvky původní vegetace tvoří křovité formace frygana se zakrslými duby, cypřiši, jalovci a rohovníky. Po horách se dosud potuluje pár medvědů, běžní jsou hlodavci, malí savci a šelmy jako divoké kočky a kuny.
Se svými 3,5 mil. obyvatel je Libanon skutečnou zemí menšin. Kromě Arabů, kteří tvoří 95 % obyvatel, tam žijí Arméni, Kurdové, Řekové, Turci a Židé.Křesťanů je 30 % a zahrnují 4 hlavní církve: nejmocnější jsou maronité, kteří jsou v jednotě s římskokatolickou církví, ale mají vlastní východní ritus a svého patriarchu. Dále to jsou i katoličtí, pravoslavní a Arménští křesťané.
V Libanonu je také 5 islámských proudů: většinoví šíité, dále sunnité, kteří byli kdysi početnější než šíité, drúzové, alavité a ismáilité.
Více než pětina obyvatelstva pracuje v zemědělství, a to u pobřeží a v údolí Bika´a. Pěstují se olivy, citrusy, vinná réva, fíky, meruňky, jablka, banány, cibule a brambory, stejně jako bavlník, tabák a cukrovka. Pobřeží je úrodné a na svazích se daří olivovníku a révě. Průmysl není příliš významný, vyrábí se cement, hnojiva, šperky, cukr a tabákové výrobky. V Tripolisu a Sayda jsou rafinérie ropy.
V roce 1960 bylo zavedeno bezplatné základní školství (80 % obyvatel je gramotných). Větší význam pro střední vzdělání mají však školy soukromé. Mnoho lidí ovládá vedle arabštiny i francouzštinu a také angličtinu.
...Návrat nahorů!

3-Hospodářství

Desetiletí ostrého konfliktu zruinovala kdysi prosperující libanonskou ekonomiku. Libanon, dříve známý jako "Švýcarsko Blízkého východu", ztratil svoje postavení důležitého mezinárodního finančního a obchodního střediska a stal se značně závislým na zahraniční pomoci.
Zemědělství zaměstnává jen malou část obyvatelstva a většinou se omezuje na zavlažované nížiny u pobřeží, údolí Bika´a a přilehlé svahy. Nejdůležitější je pěstování vinné révy, citrusů, jablek, rajčat, oliv, zeleniny a brambor. Chová se především drůbež, méně kozy a ovce.
Těží se pouze stavební suroviny. Existují ložiska lignitu a kvalitní železné rudy. Asi 10 % eletřiny dodává, vedle vody rozsáhlému zavlažovacímu systému, přehrada na řece Lítání. Většina energie pochází ze spalování dovážené ropy. Válkou poničený průmysl reprezentuje výroba cementu, oděvů, koberců, šperků, léků, zpracování ropy, ovoce, zeleniny a tabáku.
Po válce v zemi existuje vážný nedostatek bytů. Také zdravotnická zařízení soustředěná ve městech značně utrpěla. Dokonce se snížila gramotnost, která bývala dříve kolem 90 %. Vzdělání je prvních pět let povinné a bezplatné, ale střední, adborné a vysokoškolské vzdělání poskytují vesměs soukromé školy, které jsou na vyšší úrovni než státní školy.
...Návrat nahorů!

4-Obchodní bilance

LIBANON SNIŽUJE DEFICIT V OBCHODNÍ BILANCI
V roce 1999 dosáhl deficit v obchodní bilanci Libanonu nejnižší hodnoty za posledních šest let. Meziroční pokles činí 16 %, tj. 5,07 mld. USD. Ve vývozu vedou drahé kovy a šperky, následují chemické výrobky a výrobky z kovu. V dovozu převládají stroje a zařízení, automobily, přepravní zařízení a minerální produkty. Teritoriálně se na prvním místě řadí Itálie se 624 mil. USD, následují Německo s 502 mil. USD, USA se 466 mil. USD a Švýcarsko se 419 mil. USD. Nejvíce zboží z Libanonu odebírá Saudská Arábie, druhé jsou Spojené Arabské Emiráty, třetí Francie, následují Švýcarsko a USA.
Snižování deficitu obchodní bilance je mimojiné způsobeno zvýšováním dovozních cel, zejména v potravinách. Vzájemný obchod mezi Libanonem a ČR se v posledních letech mírně zvýšuje. V roce 1998 bylo z ČR do Libanonu vyvezeno zboží v celkové hodnotě 34,8 mil. USD a na druhé straně do ČR dovezeno zboží za 0,91 mil. USD. Za prvních deset měsíců roku 1999 bylo z ČR vyvezeno zboží za 33,2 mil. USD a dozozeno za 0,26 mil. USD. Odhad do konce roku 1999 počítal s vývozem z ČR celkem za 40 mil. USD.
...Návrat nahorů!

5-Ekonomika

Libanonská ekonomika se po ukončení občanské války, která těžce poškodila její hospodářství, vrací zpět mezi nejrozvinutější země regionu. V současné době se může pochlubit vysokou dynamikou ekonomického růstu, která je nejvyšší v celé oblasti Blízkého východu. Její ekonomika je zcela otevřená a liberální.
Před vypuknutím občanské války v roce 1975 patřilo libanonské hospodářství k nejzdravějším a nejrozvinutějším v regionu s velkým sektorem služeb, rychle se rozvíjejícím průmyslem a menší zemědělskou výrobou. Občanská válka zasáhla každou oblast hospodářství a válečné škody jsou odhadovány na 25 mld. USD. Průmyslová a zemědělská infrastruktura byla z velké části zničena také díky izraelskému bombardování v roce 1982. Od roku 1991, kdy byla ukončena občanská válka, začal opětovný růst ekonomiky a siruace na přelomu let 1995 a 1996 vypadala velmi optimisticky. Tento vývoj však zbrzdila vojenská akce Izraele (pod názvenm Hrozny hněvu). Důsledkem této operace byly pro Libanon katastrofální a jenom přímé materiální škody na infrastruktuře dosáhly 500 mil. USD, nemluvě o nepřímých škodách na hospodářství, jako jsou ušlý zisk, ztráta důvěryhodnosti či narušení investičního klimatu.

Libanonská vláda, která byla premiérem Harírim sestavena v roce 1992, si jako svůj hlavní cíl stanovila obnovu a rekonstrukci země. Dalším záměrem bylo vytvořit příznivé investiční a podnikatelské klima za účelem přilákání zahraničních investorů a tím i zahraničního kapitálu. Ve stejném duchu pokračuje i vláda sestavena v roce 1996, rovněž pod vedením Rafíqa Haríriho. Obnovu země řídí vládou jmenovaná Rada pro rozvoj a rekonstrukci, která zadává tendry na projekty zejména v oblasti infrastruktury, výstavby, spojů a energetiky. K financování všech projektů se využívají vnitřní a zahraniční zdroje. Strategií vlády je v prvním období tří až pěti let obnova infrastruktury na předválečnou úroveň za pomoci zahraničních půjček a finančních darů, v průběhu 5-7 let zvýšení objemu průmyslové výroby a vývozu za pomoci zahraničního kapitálu a nakonec rozvoj ekonomiky bez zahraniční pomoci.
Tamní průmysl zaznamenal prudký růst koncem 60. a počátkem 70. let, ale během občanské války byl značně poškozen. Velký vliv měla kromě zničení a poškození továren rovněž emigrace tisíců kvalifikovaných pracovních sil. Průmysl je převážně v soukromém vlastnictví a soustřeďuje se na výrobu textilu, potravin, stavebních hmot (zejména cementu), chemikálií a nábytku. Průmyslová výroba se velkou měrou podílí na vývozu. Jediné odvětví, které válka nezasáhla tak citelně jako ostatní, je bankovní sektor. Ten má dlouhou tradici a je chloubou libanonské ekonomiky.

HDP v posledních letech stále stoupá (v roce 1997 dosáhl 14 050 mil. USD = 4% růst proti roku 1996). Vládě se také daří snižovat inflaci, která byla v roce 1997 pod 7%.

Hrubý domácí produkt a inflace

Následně po konci občanské války v Libanonu, která začala v roce 1975 a trvala 16 let, vlády začaly stimulovat ekonomické stabilizátory a otázky důvěry na jedné straně a rozsáhlé rekonstrukce a rozvoj na straně druhé. Vláda začala rekonstrukce prostřednictvím programy jako jsou "National Emergency Reconstruction Program" a "The Horizon 2000 Program", které měly za cíl rychlou rehabilitaci a uzdravení poškozené infrastruktury. Navzdory nejistoty obyvatelstva programy rekonstrukce byly úspěšné ve více aspektech.

Základní makroekonomické údaje:
Rok: 1994 1995 1996 1997 1998 1999
HDP v mil. USD 9 135 11 142 13 900 15 198 15 618 15 774
% růst reál. HDP 8,5 9,5 4,3 3,5 3,0 1,0
Zdroj: Ministerstvo financí + Banque Audi

Pozn.
V roce 1996 růst zpomalil z důvodu izraelského bombardování Libanonu. V roce 1997 byla zahájena rekonstrukce sektoru služeb, zejména turistika. HDP na obyvatele poněkud ztrácí vypovídací hodnotu, neboť teprve na sklonku roku 1996 byly poprvé po více než padesáti letech uveřejněny výsledky oficiálního sčítání lidu. Tyto cifry se však týkaly pouze libanonských občanů - jichž je statisticky 3.611.828. Kromě toho žije v Libanonu cca 500.000 palestinských uprchlíků a 0,5 mil. až 1 mil. syrských občanů, kteří jsou v zemi za prací. Ačkoli se podílejí na tvorbě HDP, nejsou zahrnuti do čísel při výpočtu HDP na obyvatele.

HDP podle sektorů tvorby v roce 1998:

  • Obchod 30 %
  • Veřejné práce, vládní projekty a služby 25 %
  • Služby včetně finančních 20 %
  • Průmyslová výroba 12 %
  • Stavebnictví 9 %
  • Zemědělství 4 %
  • Vývoj inflace za posledních 6 let:

    Rok: 1994 1995 1996 1997 1998 1999
    průměr LBP a USD 14,4% 12,0% 8,87% 6,8% 3,8% 1,0%
    Pramen: Association of Banks in Lebanon.

    Míra nezaměstnanosti:

    V únoru 1999 se v Bejrútu konala konference organizovaná Mezinárodní org. Prace (ILO), kde ministr práce Músá sdělil, že nezaměstnanost je zřejmě daleko vyšší, mež dosud uváděných oficiálních 9%. Skrytá nezaměstnanost (neregistrovaných) se podle něj odhaduje na dalších 16%. Nejhůře postižena je skupina s univerzitním vzděláním, kde často jediným řešením je emigrace.
    ...Návrat nahorů!

    6-Vztahy ČR-Libanon

    Obchodní vztahy Libanonu a ČR mají dlouholetou tradici. V souvislosti se stabilizací situace v zemi část libanonských hospodářských kruhů projevuje značný zájem o rozšírení styku s Českou republikou. Rovnež tak česká strana považuje Libanon za perspektivního partnera.
    Byla zahájena a probíhají jednání českých firem o účasti na rekonstrukci Libanonu. Jde o projekty v dopravě, energetice a vodním hospodářství. Problémem libanonské strany je nedostatek finančního krytí ze státních zdrojů. Na rozdíl od bohatého soukromého sektoru má stát jen omezené finanční možnosti a je silně závislý na darech a půjčkách zejména ze státu Perského zálivu.

    Ve vzájemném obchodu zcela jednoznačně převládá český vývoz nad dovozem. Obchodní výměna mezi oběma zeměmi je uskutečňována výhradně soukromými firmami. Hlavní položku českého vývozu jsou potarviny a to zejména mlékárenské produkty, dále se vyváží ocel a železo, papírenské výrobky a sklo. V dovozu převládá ovčí kuže a střívka, ovoce a zelenina. Vzhledem k zavedení ochranářských opatření (zemědělské a potravinářské produkty, uvalení vyšších celních sazeb například pro automobilový průmysl), může dojít ke snížení českého vývozu.

    S Libanonem jsou uzavřeny tyto smluvní dokumenty : obchodní dohoda, z října 1994, (ratifikovaná 19. dubna 1995), dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (text odsouhlasen v březnu 1996, parafována oběma stranami v Bejrútu 19. zárí 1997, PS ČR schválena v únoru 1998), dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům (parafována oběma stranami v Praze 27. srpna 1997, PS ČR schválena v únoru 1998), sukcese Letecké dohody.
    (zdroj : Ekonom 45/1998).

    Rok: 1994 1997
    Vývoz z ČR: ... USD ... USD
    Dovoz do ČR: ... USD ... USD

    Více o politických vztahů zde

    ...Návrat nahorů!

    7-Zahraniční obchod Libanonu

    Zahraniční obchod v Libanonu je typický pro malou zemi, která nemůže vyrábět celý tržní sortiment a která nemá suroviny, zejména pro výrobu energie a pohonných hmot. Současně však zahraniční obchod patří ke klíčovým oborům, protože navazuje na tisícileté tradice obchodu a dále na zahraniční síť, řádově 10,5 000 000 Libanonců žije v zahraničí. Většina z nich se zabývá obchodem.

    Typická je rovněž pasivní obchodní bilance, podíl krytí dovozu vývozem dosáhl například v roce 1996 pouze 13,4%, obrat zahraničního obchodu ve stejném roce 8, 606 000 000 USD.

    Libanonský zahraniční obchod je řízen Ministerstvem Ekonomie a obchodu, Ministerstvo v rámci své kompetence stanovuje koncepci zahraniční ekonomické politiky a ve spolupráci s ministerstvem financí připravuje a uzavírá mezinárodní ekonomické smlouvy a dohody.

    Libanonský trh je charakterizován svým liberárním přístupem, nízkým daňovým zatížením fyzických i právnických osob, a proto se zde setkává konkurence z celého světa.

    Rok: 1994 1996
    Vývoz 458.000 000 USD 1.018.000 000 USD
    Dovoz 4.940.000 000 USD 7.558.000 000 USD

    ...Návrat nahorů!

    8-Spolupráce Evropské Unie a Libanon

    Od května 1997, kdy byla podepsána mezi Evropským hospodářským společenstvím a Libanonem kooperační dohoda pro oblast ekonomickou a finanční, bylo poskytnuto Libanonu několik půjček, fondů a finančních výpomocí z EHS:
    1) 655 mil EUR (1Euro = 1759 LBP približně), z čehož bylo 518,8 mil EUR, Evropská komise za daných podmínek) a 136,2 mil EUR bylo poskytnuto formou daru.
    2) po uzavření Barcelonské deklarace v roce 1995 o euro-středomořském partnerství Evropská komise téměř zdvojnásobila svou finanční pomoc Libanonu. Na první fázi kooperačního programu MEDA připadlo 100.000.000 EUR, dále 10.000.000 EUR ve formě fondů bylo určeno nevládním organizacím na podporu, obnovu a rozvoj živočišného prostředí, dále humanitární pomoc, boj proti AIDS...
    3) Libanon se účastní programu regionální spolupráce středomořských států, na který připadlo 340 mil EUR.

    Půjčky poskytnuté Libanonu Evropskou investiční bankou:
    Evropská investiční banka odsouhlasila poskytnout Libanonu půjčku ve výši 30 mil EUR. Tato suma je z velké části určena na obnovení válkou zničených domů a hotelů situovaných na okraji hlavního města Libanonu - Bejrút. Půjčka je řízena centrální banko - Banque du Liban.

    Další prostředky z těchto fondů, které odpovídají kritériím Evropské investiční banky, jsou určeny soukromým podnikům malé a střední velikosti a jejich čerpání je řízeno devíti komerčními místními bankami: Banque Audi, Banque Libano-Francaise, Banque Saradan, Byblos bank, Crédit Libanais, Fransa bank, La Société Générale Libano-Européenne de Banque.

    Můžeme konstatovat, že se jedná už o čtvrtou půjčku poskytnutou Evropskou investiční bankou od roku 1995, kdy Libanon patří mezi kandidáty euro-středomořského partnerství.

    ...Návrat nahorů!

    9-Turistický ráj

    Libanonské podnebí je pro dovolenou ideální a země nabízí návštevníkům i četné památky. V mírových dobách získal Libanon pětinu svých příjmů z cestovního ruchu. Návštevníci mohli ochutnat arabskou kuchyni ale i francouzkou kuchyni a slunit se na plážích u průzračně čistého moře, nebo lyžovat na horách.

    Mezi historicky zajímavá místa patří fénická města Súr, Sajdá, Baalbek s římskými chrámy Jupiterovým a Baalovým a cedry v Bšarri a Kornat as-Sauda, aj.

    ...Návrat nahorů!

    10-Oficiální svátky v Libanonu

    ! Pohyblivé svátky podle pohyblivého gregoriánského kalendáře.
    !! Pohyblivé svátky podle Hižrího kalendáře. (v roce 2000)

     1. ledna - Nový rok
     8. ledna - Eid al-Fitr (Svátek konce Ramadánu) !!
     9. února - Den svatého Maruna
     6. března - Den učitelů
    14. března - Den solidarity s libanonským jihem
    16. března - Eid al-Adha (Svátek obětování) !!
    21. března - Den matek
     6. dubna - Novoroční Hižrí den !!
    15. dubna - Den Ašury (Vzpomenutí na mučedníky v Karbale) !!
    18. dubna - Vzpomenutí na mučedníky Kany
    21. dubna - Velký pátek (západní) !
    23. dubna - Velikonoční neděle (západní) !
    28. dubna - Velký pátek (východní) !
    30. dubna  - Velikonoční neděle (východní) !
     1. května - Den práce
     6. května - Den mučedníků
    25. května - Den libanonského odporu a osvobození
    14. června - Narození proroka Mohameda !!
     1. srpna - Den libanonské armády
    15. srpna - Nanebevzetí Panny Marie
    25. října - Den dětí
     1. listopadu - Svátek všech svatých
    22. listopadu - Den nezávislosti
    25. prosince - Vánoce
    26. prosince - Eid al-Fitr

    ...Návrat nahorů!


    dotazy nebo komentáře? pište nám